Kachny potápivé
Zrzohlávka rudozobá
Samci ve svatebním šatu mají hnědou hlavu se zlatožlutým čelem a temenem, černou hruď a bílé boky. Samice jsou šedohnědé s tmavou horní polovinou hlavy. Samci v prostém šatu se podobají samicím, odlišují se karmínově červeným zobákem se světlou špičkou (stejný i v šatu svatebním), samice mají načervenalou jen špičku zobáku. V letu je u obou pohlaví nápadná bělavá páska lemující celou zadní polovinu křídla. Hlas: samec "bet" nebo "xset", samice poplašné "krra-krra-krr" apod, často v letu.
Výskyt v ČR: místy hnízdí, v malém počtu na tahu, vzácně jednotlivě zimuje
Polák velký
Větší druh poláka. Kačer ve svatebním šatě má hlavu a krk rezavě hnědé, černou hruď, hřbet a boky stříbřitě šedé s tmavým vlnkováním a šedomodrý zobák. Samice jsou šedavě tmavohnědé s nenápadnou nažloutlou kresbou kolem oka a kořene zobáku. Samci v prostém šatě jsou podobní samicím, mají však rezavější odstín šedohnědého zbarvení. Hlas: samec pískavé "hi-hi-hi","či-hi-hi" nebo vibvibvib", v toku "fijoou". Samice se ozývá poplašným "kerrr" nebo "krrr-krrr", často v letu.
Výskyt v ČR: pravidelně hnízdí a místy i zimuje
Polák chocholačka
Samec je leskle uhlově černý s bílými boky a tmavým hřbetem, v týle splývavá chocholka. Samice je tmavohnědá, chocholka je jen naznačena, u kořene zobáku může být bílá skvrna. Samec v prostém šatu je podobný samici, ale je tmavší se světlejšími boky. V letu v křídle vždy nápadný bílý podélný pruh. Hlas: samec pískání "čihihihihihi" apod., především samice pak drsné "karrr-karr", často v letu.
Výskyt v ČR: pravidelně hnízdí a místy i zimuje
Hlasy samců
Výstražné hlasy samice
Polák kaholka
Samec ve svatebním šatě má přední část těla černou, boky bílé a bělavý hřbet s jemným tmavým vlnkováním. Od samce poláka chocholačky se odlišuje světlým hřbetem a chybějící chocholkou. Samice je tmavohnědá s poněkud světlejšími boky, kolem kořene zobáku bílá skvrna. Velmi podobná samici poláka chocholačky. Od té se liší větší světlou skvrnou u kořene zobáku, hřbet má u dospělé samice kaholky šedavý nádech. Celkově je proporcemi polák kaholka podobný spíše polákovi velkému - je větší s mohutnějším zobákem a hranatější hlavou. Hlas: samec i samice podobný polákovi velkému nebo chocholačce.
Výskyt v ČR: jednotlivě na tahu a v zimě
Polák malý
Malý druh kachny. Zbarvení je tmavohnědé s narudlým nádechem zvláště na hlavě a krku. Břicho a podocasní pera bílá. V letu v křídle bílý, tmavě lemovaný pruh. Samice se odlišuje pouze matnějším zbarvením bez výrazného kaštanového nádechu a tmavým okem, které je u samce bělavé. Od samice poláka chocholačky se liší především bílou, ostře a tmavě ohraničenou skvrnou v podocasí. Pozor, některé samice poláky chocholačky mají rovněž světlou podocasní skvrnu - ta je však méně jasná s rozpitějším ohraničením. Hlas: samec nenápadné pískání "ví-viv", hlavně v toku pak i nosové "čk-čk-čk". Samice se ozývá typickým nosovým "errr-errr-errr".
Výskyt v ČR: ojediněle hnízdí, vzácně jednotlivě na tahu a v zimě
Kajka mořská
Poměrně nápadná kachna o málo větší než kachna divoká. Dospělý samec ve svatebním šatu je nezaměnitelný - je z větší části bílý s černým břichem a boky. Hlava je bílá s černým temenem, strany šíje pak zelenavé. Samice jsou hnědé s černým proužkováním, tmavé zrcátko je bíle lemované. Od ostatních kachen jsou na první pohled rozeznatelné podle částečně opeřeného zobáku, který plynule přechází v čelo bez znatelného oddělení. Mladý samec se podobá samici, celkové zbarvení je však tmavší a postupně se na těle (nejdříve většinou na hrudi a hřbetu) objevují první bílá pera. Hlas: samec v toku "ha-hauu", samice nosové "ko ko ko".
Výskyt v ČR: velmi vzácně na tahu a v zimě
Turpan černý
Samec ve svatebním šatu je celý černý, na hřbetě a spodině těla poněkud světlejší, hlava, vole a hřbet mají slabý lesk. Zobák je černý, u kořene žlutý hrbol. V prostém šatě je peří bez lesku, spodina těla je hnědá, hnědá pera bývají i na hrudi a na krku.
Samice je hnědá, na temeni a v týle tmavší. Tváře, strany krku a hrdlo hnědobílé. Hruď a břicho světleji hnědé, často skvrnité. Od samice zrzohlávky rudozobé se odlišuje výrazně tmavším zbarvením těla i zobáku. Hlas: samec hvízdavé "pi-ju", v letu někdy "piu piu".
Výskyt v ČR: vzácně jednotlivě na tahu a v zimě
Turpan hnědý
Samec je hnědočerný s bílým zrcátkem v křídle a malou bílou skvrnou pod okem. Zobák je žlutooranžový, okraje a zduřelý kořen zobáku jsou černé.
Samice a mladí ptáci jsou tmavohnědí, v křídle bílé zrcátko a dvě světlé skvrny na hlavě (před okem a v příuší). Pozor, bílé zrcátko v křídle nemusí být při plavání vždy patrné. Hlas: mimo hnízdiště jen vzácně zrychlené "ga-aa ga-aaa".
Výskyt v ČR: pravidelně jednotlivě na tahu a v zimě
Hoholka lední
Poměrně malá nezaměnitelná kachna s kratším a silným zobákem. Samec má střední ocasní pera výrazně prodloužená. Samec ve svatebním šatu je nezaměnitelný s bílými pery vrchního pláštíku, bílou hlavou a krkem. Skvrna po stranách hlavy je hnědošedá až černá, zobák černý s výrazným růžovým pruhem. Samice je tmavší s šedohnědým hřbetem a tmavě šedohnědým temenem hlavy. Zobák je celý modravě šedý. Hlas: tokající samec se ozývá charakteristickým trumpetkovitým "a-au-la".
Výskyt v ČR: vzácně jednotlivě na tahu a v zimě
Hohol severní
Hoholové mají velmi svérázný vzhled a jsou poměrně snadno rozpoznatelní podle zvláštního trojúhelníkovitého tvaru hlavy. Samec má tmavou hlavu s jasně zelenavým odstínem, výraznou bílou skvrnu na obličeji, tmavý zobák, černý hřbet a ocas, příčné černobílé pruhování na bocích, světlé břicho, hruď a hrdlo. Samice jsou celé šedohnědé s tmavou hlavou a bělavým obojkem na krku. Rovněž mají světle zbarvenou špičku zobáku. Mladí ptáci jsou podobní samicím, zobák je však celý tmavý a mladým samicím chybí světlý obojek na krku. Údery křídel vyluzují v letu charakteristický melodický šum. Hlas: samec v toku hlasité "ci-bir", samice poplašné hlasy "krrra-krrra" nebo "cherr-cherr-cherr" podobné polákům.
Výskyt v ČR: místy v malém počtu hnízdí, pravidelně a místy i početněji na tahu a v zimě
Morčák velký
Morčák velký je o něco větší než kachna divoká. Má dlouhé tělo, velkou hlavu a tenký, na konci zahnutý zobák. Samec ve svatebním šatu má hlavu a horní část krku kovově zelenou, na hlavě náznak chocholky. Prsa a boky bílé s růžovým nádechem. Samice má hlavu, šíji a strany krku rezavohnědé, ostře oddělené od bílého hrdla, v zátylku náznak chocholky. Vrch těla je šedomodrý, vole a spodek těla bílé. Samec v prostém šatu a mladý samec se podobá samici, zachovává si však pestřejší zbarvení křídel. Hlas: samec v toku slabé znělé "e-ee-er", samice různé chraplavé zvuky - některé podobné polákům.
Výskyt v ČR: místy v malém počtu hnízdí, pravidelně a místy i početně na tahu a v zimě
Hlas samců (v pozadí) a samic
Poplašné hlasy samice
Morčák prostřední
Menší než morčák velký. Dospělý samec má šedočerný hřbet, černobílá křídla, šedé boky a ocas, hnědobílé hrdlo, zelenou hlavu s nápadnou chocholkou per a výrazným červeným zobákem. Samice je téměř celá šedá s bílým zbarvením na břiše a křídlech a hnědou hlavu svýraznou chocholku. Často bývá zaměňována s velmi podobnou samicí morčáka velkého, na rozdíl od které je poněkud menší a má mnohem méně výraznější přechod mezi hnědým hrdlem a světlou hrudí. Hlas: samec v toku tiché hvízdnutí podobné hoholovi, samice varovné "karr" nebo zrychlené "krr-krr-krr".
Výskyt v ČR: vzácně jednotlivě na tahu a v zimě
Hlas samce
Hlas samce a samice
Morčák malý (bílý)
Zřetelně menší než kachna divoká. V mnohém je podobnější hoholům se kterými je blízce příbuzný. Samec je ve svatebním šatu převážně bílý, před okem má černou skvrnu, černou pásku v týle a černé pruhy na zádech. Samice má hnědou horní polovinu hlavy, bílý krk a tváře, šedavé boky a poněkud tmavší hřbet. Hlas: jen vzácně krkavé zvuky.
Výskyt v ČR: v menším počtu na tahu a v zimě