Orli, chřástalovití a bahňáci

Orlovec říční

Nápadný dravec o něco větší než káně s dlouhými křídly. Vrch těla je tmavě šedohnědý, spodní strana mimo hruď a ohbí křídel bílá. Hlava je bílá s tmavým pruhem přes oko. Obě pohlaví se zbarvením prakticky neliší (samec má často méně výrazný hnědavý proužek na hrudi). Mláďata se podobají dospělým ptákům od kterých se liší světlými lemy per na svrchní části těla a méně výrazným tmavým pruhem na konci ocasu. Zdržuje se v okolí větších vodních ploch. Často se během lovu třepotá na místě. Hlas: mimo hnízdiště jen vzácně hvízdavé "jilp" nebo vzrušené "jib jib jib".

Výskyt v ČR: pravidelně jednotlivě na tahu, ojediněle v zimě

Hlasy

Orel mořský

Největší orel, kterého můžeme u nás pozorovat. Rozpětí křídel dosahuje 2 - 2,4 m. Za letu se snadno pozná podle charakteristického vzhledu dlouhých širokých křídel s roztaženými ručními letkami a tupě klínovitého tvaru ocasu. Celkové zbarvení je šedavě hnědé. Dospělí ptáci mají bílý ocas, světle žlutohnědou hlavu a krk a žlutý zobák. Mladé kusy mají tmavý šedočerný zobák, hlava a ocas jsou šedohnědé. Postupně u mladých ptáků dochází k zesvětlení hlavy a krku. Vybarvuje se i zobák a ocas bělá. Plně vybarveni jsou mladí jedinci až pátým rokem života. Hlas: především zjara "kli-kli-kli" nebo štěkavé "ka-ka-ka".

Výskyt v ČR: místy jednotlivě hnízdí, pravidelně v menším počtu na tahu a v zimě

Hlasy

Moták pochop

Velikosti káně. Je ale štíhlejší s delším ocasem a užšími křídly. Dospělý samec je hnědý se světlejší hlavou, šedým ocasem a šedavými křídly s výrazně oddělenými tmavými ručními letkami. Zbarvení je poměrně variabilní. Někteří samci jsou tmavší, jiní naopak mají hlavu a křídla až bílošedé. Samice je většinou šedohnědá s okrovým temenem a hrdlem. Některé samice mohou být světlejší, nemají však nikdy šedý ocas a ohraničené černé ruční letky. Mladí ptáci jsou podobní samici. Jsou však celkově více tmavohnědí, mají výrazně nažloutlé temeno hlavy a tmavší téměř neskvrněnou spodinou křídla. Samci dosahují plného vybarvení dospělých ptáků až ve čtvrtém roce života. Hlas: především na hnízdišti mňoukavé "ví-je", jinak polašné "kekekeke".

Výskyt v ČR: pravidelně hnízdí a protahuje, zimování je velmi vzácné

Hlasy

Chřástal vodní

Velmi skrytě žijící druh obývající především hustě zarostlá pobřežní pásma rybníků nebo větší mokřady. Velikosti kosa. Vrchní strana tmavohnědá s černýmy pruhy, spodina těla šedomodrá, na bocích výrazné černobílé pruhování. dlouhý mírně zahnutý červený zobák je delší než hlava. Nápadné jsou bílé podocasní krovky. Mláďata mají hlavu a hruď šedavě hnědou a zobák je jen načervenalý nebo naoranžovělý. Vzhledem k velmi skrytému způsobu života přítomnost chřástala vodního obvykle zaznamenáme jen podle hlasu. Nejčastěji vydává výbušné „pitt pitt“, nebo ječivé „kruíf“ zakončené hlubokým bručením (připomíná kvičení poplašeného selete).

Výskyt v ČR: pravidelně hnízdí a protahuje, jednotlivě i zimuje

Kontaktní hlas páru   Hlas v toku

Varovný hlas

Chřástal kropenatý

Žije velmi skrytě v bažinách zarostlých ostřicí, zblochanem či řídkým rákosem. Zpravidla je dost krotký a lze se k němu přiblížit na krátkou vzdálenost. O málo menší než kos. Na rozdíl od chřástala vodního má krátký žlutošedý zobák, jemně bíle tečkovanou svrchní stranu těla a hruď a žlutozelené nohy. Nápadné jsou světlé podocasní krovky. Mláďata se podobají dospělým ptákům, jen jsou na hlavě a krku více hnědá a svrchní část těla je výraznějí bíle kropenatá. Hlas: na jaře v toku se samec ozývá rytmickým hvízdáním "huit-huit-huit", jinak je většinou tichý.

Výskyt v ČR: místy pravidelně hnízdí, početně na tahu, zcela ojediněle zimuje

Hlasy samce v toku

Slípka zelenonohá

Velká asi jako holub. Zbarvení je břidlicově šedočerné s bílou linkou na bocích a zelenavým nádechem křídel a hřbetu. Nápadné jsou delší zelené nohy. Zobák je červený se žlutou špičkou, nad zobákem červená lysina. Ocas drží většinou zvednutý a při chůzi jím často potřásá. Mladí ptáci jsou světlejší (spíše zelenavě hnědošedí), nemají červenou lysinu a zobák je hnědožlutý. Hlas: široká škála podobných hlasových projevů, nejčastěji "kirruk", "kroak", "ki-kirrik-kik-kik". "ki-"ki", "ki-kr" nebo kvokavé zvuky.

Výskyt v ČR: pravidelně hnízdí a protahuje, v menším počtu i zimuje

Hlasy

Lyska černá

Všeobecně známý pták (označovaný často mylně jako "slípka" či "potápka"), celý černý s bílým zobákem a bílou lysinou na čele. Mladí ptáci jsou šedí, postrádají bílý čelní štítek a mají světle zbarvenou přední část hrdla. K vybarvení do šatu dospělých dochází u mláďat již během časného podzimu. Hlas: nejčastěji jasné "kev" v různých obměnách nebo pronikavé "pix".

Výskyt v ČR: početně hnízdí a protahuje, v menším počtu běžně v zimě

Hlasy

Čejka chocholatá

Velikosti holuba. Často ji lze zastihnou na podmáčených loukách nebo vlhčích polích. Nezaměnitelný pták - vrch těla černý, se zelenavým leskem. Spodina bílá až po okrové spodní ocasní krovky, na krku černá náprsenka. Má nápadně široká křídla. Nepříliš dlouhý černý zobák, v zátylku nápadná chocholka, u samců o něco delší. Mláďata mají kratší chocholku a výraznější světlou šupinovitou kresbu na hřbetě a křídlech. Od pozdního léta je však rozlišení stáří často problematické. Hlas. naříkavé "kí-vit" nebo "kíeh", na hnízdišti v toku melodičtější "kijé-vit-vit-kjé-vit" v různých obměnách.

Výskyt v ČR: pravidelně hnízdí a protahuje, ojediněle zimuje

  Varovný hlas a hlas hejna  Hlasy v toku

Kulík říční

Drobný pták nepatrně větší než vrabec. Na zemi rychle cupitá, často se náhle zastavuje. Let je rychlý a přímý. Dospělí ptáci mají hnědý hřbet a temeno, tmavé letky, světlou spodinu těla a černý pruh na krku a na čele. Výrazný je též žlutý kroužek kolem tmavého oka. Nohy jsou hnědožluté a krátký zobák černý. Obě pohlaví se zbarvením téměř neliší. Mláďata jsou na krku na hlavě tmavě šedohnědá, hrudní páska je často přerušená. Od podobného, ale výrazně vzácnějšího kulíka písečného se liší chybějící bílou páskou v křídle (vzácně může být slabě naznačená), od většiny podobných bahňáků pak tmavým hnědošedým kostřecem. Hlas: často "pijú-pijú" nebo chraptivé "gri-gri-gri". Především v toku pak i další hlasy jako např."gríja-gríja".

Výskyt v ČR: pravidelně hnízdí a protahuje, zimování nezjištěno

Hlasy     Hlasy na hnízdišti

Bekasina otavní

Bekasina otavní je pták velikosti kosa. Má černohnědá záda s 2 - 4 světlými podélnými proužky. Obě pohlaví a mláďata se šatem neliší.
Létá prudce, často náhle mění směr. Při vylétnutí provádí rychlé obraty sem a tam a ozývá se "keč", což je důležitý rozdíl oproti podobným slukám. Hlas: mimo hlasité "keč" se ozývá jen na hnízdišti samec v toku rytmickým "tyke-tyke-tyke". Na hnízdišti je typický mekotavý zvuk ocasních per při střemhlavém letu.

Výskyt v ČR: místy hnízdí a početněji protahuje, vzácně zimuje

Varovný hlas    Volání samce na hnízdišti

Zvuk rýdovacích per v toku

Slučka malá

Podobná bekasině otavní, je ale zřetelně menší. Téměř černá záda mají kovový lesk a dva výrazné světlé proužky. Žije velmi skrytě a nenápadně, při ohrožení se tiskne k zemi a spoléhá přitom na své maskovací zbarvení. Vyletuje zpravidla až na poslední chvíli před nohou pozorovatele. V letu se pozná podle tmavých zad se světlými proužky, světlého temenního proužku a hnědavého klínovitého ocasu. Vzlétá tiše, let je rychlý a přímý. Mimo hnízdiště se neozývá.

Výskyt v ČR: pravidelně jednotlivě na tahu, vzácně zimuje

Vodouš kropenatý

Menší bahňák velikosti špačka, nohy šedé, zobák černý, zhruba stejně dlouhý jako hlava. Obě pohlaví zbarvena stejně - čelo a vrch hlavy tmavě hnědé, týl a krk hnědé se světlým skvrněním. Horní část zad tmavohnědé, bělavé skvrnky na okrajích per. Svrchní ocasní krovky, brada a hrdlo jsou bílé. Tváře a prsa bílé, s hustým hnědým žíháním. Ocas bílý se 3-4 černohnědými příčnými proužky. V letu je výrazně vidět bílý kostřec a tmavá spodina křídel. Na vrchu křídel chybí světlá páska. Mláďata se od dospělých liší jen málo a obvykle je v terénu nelze spolehlivě rozeznat. Hlas: při vyplašení vysoké "tví" nebo "tví-vit", někdy i varovné výbušné "ki-ki-ki" podobné trochu hlasu kosa. Na jaře v toku pak rychlé "tlují-tly" v různých podobách.

Výskyt v ČR: jednotlivě místy hnízdí, početně protahuje a v malém počtu zimuje

Varovné hlasy   Hlasy v toku

Pisík obecný

Menší bahňák velikosti špačka, nohy žlutozelené, zobák tmavý a dlouhý. Nápadný je bělavý nadoční proužek a tmavohnědý pruh přes oko. Krk je šedavěhnědý oddělený od světlých boků bělavým srpkem. Prsa a břicho jsou bílé beze skvrn. V letu se pozná od většiny ostatních vodoušů podle bílého proužku v křídle a tmavého kostřece. Spodina křídla je naopak světlá s tmavými pruhy. Obě pohlaví  a mláďata se zbarvením výrazněji neliší. Charakteristický je let nízko nad vodou s přerušovaným máváním křídly. Hlas: nápadné pískání "hídydydy", v toku pak podobné, ale rychlejší "hydydydyh-hydy".

Výskyt v ČR: vzácně hnízdí, početně protahuje. Zimování neprokázáno.

Hlas    Hlas v toku

Jespák obecný

Menší než špaček. Delší tmavý zobák je mírně zahnutý dolů. Ve svatebním šatě má rezavě hnědá záda s červenohnědými skvrnami a černou skvrnu na břiše. V prostém šatě je celý šedohnědý s tmavšími zády. Nohy a zobák jsou černé. V letu je nápadný bílý proužek v křídle a bílý kostřec je rozdělený černou čárou. Samec a samice se navzájem neliší. Mláďata jsou celkově více šedohnědá se světlými proužky na hřbetě. Hlas: nenápadné "try-try" nebo "tyrr-tyrr".

Výskyt v ČR: pravidelně na tahu, zimování neprokázáno.

Hlas