Rackové

Racek chechtavý

Racek chechtavý patří mezi malé a současně nejznámější druhy racků. Má štíhlou postavu, oranžové až červené nohy, bílé břicho, ocas a hrdlo, křídla svrchu světle šedá, s převážně černými konci. Hlava je v zimním šatu bílá s minimálně jednou tmavou skvrnou za okem. V letním šatu je zbarvení hlavy čokoládově hnědé. Mladí ptáci mají hnědé křídelní krovky, tmavou pásku na ocase a na zadním okraji křídel. Zobák a nohy jsou žlutavé až naoranžovělé. V letu se od jiných běžných racků liší bílými okraji vnější strany křídel. Je to nejlepší znak v terénu viditelný i z velké dálky. Hlas: všeobecně známé chraptivé a chechtavé zvuky jako "krrjé", "kverr kekek", "kriép", varovné "ke" apod.

Výskyt v ČR: pravidelně hnízdí, početně protahuje a místy i zimuje

Hlasy

Racek malý

Nejmenší druh racka, zřetelně menší než racek chechtavý. Způsobem letu připomíná spíše rybáky. Dospělí ptáci v letním šatu mají černou hlavu a šedou svrchní stranu křídel bez černé kresby. Charakteristickým znakem je jednolitě tmavošedá spodina křídla. V zimním šatě je hlava bílá s několika tmavými skvrnami v příuší a na temeni. Mladí práci mají svrchu na křídlech tmavou kresbu ve tvaru písmene M a tmavou pásku na ocase. Ptáci v šatu 2.zimy jsou velmi podobní dospělým, ale na svrchní špičce křídel je náznak černé kresby a spodina křídla je světlejší. Hlas: vyrážené nosové "kek", kek-kek-kek", "kekekek kejkej" apod.

Výskyt v ČR: pravidelně na tahu a velmi vzácně i v zimě

Hlasy

Racek černohlavý

Podobný racku chechtavému, je ale o trochu větší, má širší a méně špičatá křídla a ve všech šatech mohutnější zobák. Zcela dospělí ptáci jsou snadno odlišitelní podle zcela bílých letek. Hlava je v zimním šatu bílá s černým proužkováním kolem oka, které pokračuje až do týla. V letním šatu je zbarvení hlavy černé. Zobák je červený s černou páskou a často se žlutou špičkou, nohy červené až hnědočervené. Mladí ptáci mají bílý ocas s tmavou páskou. Letky a ruční krovky jsou tmavohnědé se širokými bílošedými špičkami a lemy, velké loketní krovky světle šedé. Zobák je černohnědý, později se žlutooranžovým kořenem,nohy hnědé. Od podobného racka bouřního se liší především velmi světlou spodinou křídla bez jakékoliv kresby. Dvouletí ptáci jsou zbarveni jako dospělí, jen na ručních letkách je drobná černá kresba. Hlas: charakteristické hluboké "kau", "jieh" nebo "geééh" - dobře odlišitelné i mezi racky chechtavými.

Výskyt v ČR: vzácně místy hnízdí, jednotlivě na tahu a velmi vzácně i v zimě

Hlasy

Racek bouřní

Zřetelně větší než racek chechtavý. Zbarvení těla a hlavy dospělých ptáků je čistě bílé, křídla svrchu šedá s černobílými špičkami. Zobák a nohy jsou žlutozelené. V zimním šatě má šedavě proužkovanou hlavu a zobák je tmavší s výraznou tmavou páskou u špice. Ptáci v šatě druhé zimy jsou již podobní dospělým se  zbytky tmavých per při vnějším okraji křídla. Mladí ptáci v první zimě jsou podobní dospělým, ale mají hnědé křídelní krovky, tmavou pásku na ocase a na zadním okraji křídel. Nohy jsou masově růžové, zobák šedorůžový s výraznou černou špičkou.

Od podobného racka stříbřitého a bělohlavého se liší především menší velikostí, slabším zobákem a kulatější hlavou. U dospělých ptáků je obvykle  výraznější bílý ramenní "srpek" a větší bílé zrcátko na ručních letkách. Mladí ptáci v šatu první zimy mají jednobarevné (bez proužků) střední křídelní pole a černá páska na ocase je užší a ostře okraničená. Na zádech obvykle převažuje šedá barva jen se zbytky hnědých per. Hlas: vysoké "klííh-a kekeke", "kej-a kej-a keke", varovné "klía" nebo "klí-u".

Výskyt v ČR: vzácně jednotlivě hnízdí, pravidelně v menším počtu na tahu a místy i v zimě

      Hlasy    Hlasy hejna

Racek tříprstý

O něco větší než racek chechtavý (velikosti drobnějšího racka bouřního). Zbarvení těla a hlavy dospělých ptáků je čistě bílé, křídla svrchu šedá s černými špičkami ručních letek. Zobák je zelenavě žlutý, nohy jsou hnědošedé nebo šedočerné. V zimním šatě má šedý zátylek a tmavou skvrnu v příuší. Ptáci v šatě druhé zimy jsou již podobní dospělým s případnými zbytky tmavých tmavých skvrn na některých křídelních krovkách a tmavším zobákem. Mladí ptáci v první zimě mají bílou hlavu s černou skvrnou v příuší , týl a šíje jsou našedlé s černou páskou. V letu jsou křídla bílá až na výrazný černý přední okraj. Ocas bílý s černou koncovou páskou. Zobák černý, později někdy s náznakem světlejšího zbarvení.

Dospělé ptáky lze snadno zaměnit s rackem bouřním od kterého se liší především zřetelně tmavýma a kratšíma nohama. V letu je pak nápadný černý trojúhelník na špičce křídel bez výrazných bílých skvrn (u racka bouřního zasahuje černá barva až ke kořenům krajních ručních letek a na špičce křídla je patrná větší bílá skvrna). Mladé ptáky lze zaměnit s podobným rackem malým. Mimo větší velikost má mladý racek tříprstý temeno šedavé (u racka malého je tmavé a vytváří dojem "čepičky") a zadní okraj křídla je čistě bílý (u racka malého je na zadním okraji křídla nevýrazná páska). Současně je tmavá kresba na křídlech spíše černá bez náznaku hnědé. Mimo hnízdiště se neozývá.

Výskyt v ČR: vzácný zatoulanec z mořského pobřeží.

Racek stříbřitý, racek bělohlavý, racek středomořský

Skupina velkých racků (výrazně větší než racek chechtavý) jejichž rozlišování je často problematické i pro zkušené ornitology. Určování komplikuje i velké množství přechodných šatů (plného vybarvení dosahují tito rackové až po čtvrté zimě života) a variabilita ve zbarvení. V následujícím přehledu jsou popsány nejdůležitější znaky typických ptáků v první zimě života a v zimním šatu dospělých s poznámkami k dalším šatům.

Racek stříbřitý

Všechny šaty: temeno hlavy zakulacené s plochým strmým čelem, silnější zobák, kratší nohy, složené ruční letky přesahují rýdovací pera maximálně o délku ocasu.

Dospělí ptáci v zimním šatu mají většinou hlavu a krk bílé s výrazným šedohnědým proužkováním (pozor - v letním šatu je hlava i krk obvykle čistě bílá!). Výrazně světle žlutá duhovka oka dodává tomuto druhu dravčí dojem, oční kroužek žlutý až žlutooranžový, nohy masově růžové nebo vzácněji žluté (východobaltská populace "omissus"). V letu je možné za příznivých podmínek detailně pozorovat kresbu ručních letek. Černé zbarvení ručních letek většinou zasahuje zřetelně jen na 4-5 krajních letek, zasahuje-li na šestou ruční letku, pak zde zpravidla tvoří jen úzký proužek nebo skvrnku. Vzácně může být u baltských populací racka stříbřitého na šesté ruční letce větší rozsah černého zbarvení. V takovém případě však na rozdíl od racka bělohlavého převažuje na první krajní ruční letce černé zbarvení a bílá barva je redukována jen na malou skvrnu.

V šatu mláďat 1.zimy jsou ramenní letky tmavě hnědé s výraznými světlými jazyky zasahujícími do středu pera. Tento znak je dobře viditelný i na složeném křídle. Vnitřní ruční letky jsou velmi světlé, velké loketní krovky jsou páskované (příčně skvrněné). Zdálky tak v letu vypadá křídlo světlé s tmavým pruhem podél předního okraje křídla a na loketních letkách a bez nápadné pásky na velkých loketních krovkách. Spodina těla je výrazně skvrněná (včetně břicha). Spodina křídla rozpitě tmavá, většinou bez výraznějšího kontrastu se zbarvením boků. Kostřec a kořen ocasu je zpravidla výrazně a hustě skvrnitý. Zobák tmavý nebo velmi často již masově šedý s černou špičkou.

Šat 2.zimy podobný šatu 1.zimy, na hřbetě částečně již šedá pera.

Šaty 3.a 4.zimy již připomínají dospělé jedince se zbytky opeření mladých ptáků.

Hlas: řezavé "kjoev", "ke-ek-ek", "ga-ga-ga","kjié" apod. Především v toku pak chechtavý hlas "kyjaa-kyja-kyjau"

Výskyt v ČR: pravidelně jednotlivě na tahu a v zimě

Racek bělohlavý

Všechny šaty: temeno hlavy a čelo zřetelně ploché s hranatým týlem, dlouhý a zpravidla slabší zobák (vždy nejméně 3x delší než je výška zobáku u nozder) bez nápadného zalomení na špičce spodní čelisti, proporcionálně delší nohy s často nápadně dlouhým bércem, složené ruční letky přesahují rýdovací pera více než o délku ocasu. Často působí až nápadně štíhlým a protáhlým dojmem.

Dospělí ptáci v zimním šatu mají většinou hlavu a krk čistě bílé (jen velmi vzácně s náznaky slabého šedého proužkování). Většinou tmavá duhovka oka dodává tomuto druhu charakteristický výraz podobný rackovi bouřnímu, oční kroužek oranžový až červený, nohy světle růžové nebo s odstíny šedozelené až šedavě žluté (zřejmě však nikdy výrazně žluté!). Bílé skvrny na ručních letkách jsou často velké (zřetelně větší než průměr oka) a nerovnoměrné. V letu je možné za příznivých podmínek detailně pozorovat kresbu ručních letek. Černé zbarvení ručních letek zasahuje zřetelně téměř vždy na minimálně 6 krajních letek, přičemž na šesté tvoří širokou pásku. U většiny jedinců lze pozorovat na vnitřním praporu vnějších ručních letek bílé až šedavě bílé jazyky, takže černé zbarvení ruční letek je často omezeno jen na větší část vnějšího praporu pera. Bílá skvrna u špičky krajních ručních letek je často nápadně rozsáhlá. Špička krajních ručních letek je velmi často bílá.

V šatu mláďat 1.zimy jsou ramenní letky tmavě hnědé se zřetelně oddělenými světlými lemy, světlá barva zpravidla nezasahuje do středu per. Vnitřní ruční letky jsou tmavé, velké loketní krovky jsou tmavé se světlými skvrnami či proužky směrem ke špici per. Zdálky tak v letu vzniká dojem tmavého zbarvení křídla od krajních ručních letek až k loketním letkám se dvěma nápadnými tmavými páskami v loketní části křídla (pásky jsou na loketních letkách a na velkých loketních krovkách). Hlava světlá s jemným nevýrazným skvrněním. Spodina těla je bílá (téměř neskvrněná), skvrnění je omezené jen na strany hrudi a boky. Spodina křídla bělavá se dvěmi až třemi rozpitě tmavými páskami. Kostřec a kořen ocasu je zpravidla bílý a jen řídce skvrnitý. Zobák černý.

Šat 2.zimy podobný šatu 1.zimy, na hřbetě již převládají šedá pera, hlava čistě bílá nebo jen se slabším skvrněním.

Šaty 3.a 4.zimy již připomínají dospělé jedince se zbytky opeření mladých ptáků.

Hlas: chechtavé "éh-éh-éh" nebo těžko popsatelný nosový troubivý pokřik.

Výskyt v ČR: pravidelně v menším počtu na tahu a místy i v zimě

Racek středomořský

Všechny šaty: temeno hlavy zřetelně ploché s krátkým strmým čelem a hranatým týlem, kratší a zpravidla silnější zobák s často nápadným zalomením na špičce spodní čelisti (zobák někdy působí dojmem, že se směrem ke špičce rozšiřuje), proporcionálně delší nohy, složené ruční letky přesahují rýdovací pera nejméně o délku ocasu.

Dospělí ptáci v zimním šatu mají většinou hlavu a krk čistě bílé (jen vzácněji  se slabým šedým proužkováním, které však není tak výrazné jako u racka stříbřitého). Duhovka světlá, oční kroužek oranžovočervený až červený, nohy zpravidla výrazně žluté. Bílé skvrny na ručních letkách jsou často menší (nevýrazně větší než průměr oka) a rovnoměrněji rozložené. V letu je možné za příznivých podmínek detailně pozorovat kresbu ručních letek. Černé zbarvení ručních letek zasahuje zřetelně vždy na minimálně 6 krajních letek, přičemž na šesté tvoří velmi širokou pásku. Na krajních ručních letkách černé zbarvení zasahuje až ke kořenům per. Bílá skvrna u špičky krajních ručních letek je menší. Špička krajních ručních letek je často černá.

V šatu mláďat 1.zimy jsou ramenní letky zbarveny podobně jako u racka bělohlavého, tedy tmavě hnědé se světlými lemy. Vnitřní ruční letky jsou tmavé, velké vnější loketní krovky jsou tmavé se světlými skvrnami či proužky směrem ke špici per. Směrem dovnitř křídla se rozsah světlého skvrnění zvětšuje. Zdálky tak v letu vzniká dojem tmavého zbarvení křídla od krajních ručních letek až k loketním letkám s nápadnou tmavou páskou na loketních letkách a druhou tmavou páskou na vnějších velkých loketních krovkách (tato páska se směrem dovnitř křídla vytrácí). Hlava je světlá s jemným skvrněním a velmi často s jednou až dvěmi tmavšími skvrnami v příuší. Spodina těla je bílá (téměř neskvrněná), skvrnění je omezené jen na strany hrudi a boky. Spodina křídla s výrazným vzorem tmavým skvrn na jednotlivých krovkách, obvykle v kontrastu se světlejšími boky. Kostřec a kořen ocasu je zpravidla bílý a jen řídce skvrnitý. Zobák černý.

Šat 2.zimy podobný šatu 1.zimy, na hřbetě již převládají šedá pera, hlava nejčastěji bílá se slabším skvrněním.

Šaty 3.a 4.zimy již připomínají dospělé jedince se zbytky opeření mladých ptáků.

Hlas: podobné rackovi stříbřitému, ale výrazně hlubší a nosovější - připomínají spíše racka žlutonohého.

Výskyt v ČR: jednotlivě vzácně hnízdí, pravidelně v menším počtu na tahu a vzácně i v zimě

Hlasy racek stříbřitý   Hlasy racek bělohlavý

Hlasy racek středomořský

Racek žlutonohý

Velký druh racka (velikosti téměř racka stříbřitého). Dospělí ptáci jsou prakticky nezaměnitelní díky kombinaci výrazně tmavého (tmavě šedého až téměř černého) pláštíku a žlutých nohou. Podobný racek mořský je zřetelně větší a má růžové nohy. Mláďata v první zimě života lze nejčastěji zaměnit s podobným rackem středomořským. Rackové žlutonozí jsou však celkově tmavší s výrazným skvrněním po celé spodině těla a na hlavě. Většinou všechna pera na hřbetě a malé křídelní krovky jsou zřetelně tmavé s úzkými světlými okraji - vzniká tím "šupinovitý vzor". Toto zbarvení se někdy objevuje v létě i u racka středomořského, velmi rychle je však nahrazeno skvrnitými pery a jen vzácně vytrvá do zimy. V roztaženém křídle jsou patrné dvě tmavé pásky tvořené loketními letkami a velkými loketními krovkami (podobně jako u racka bělohlavého).

Šat 2.zimy podobný šatu 1.zimy, v opeření se již objevují charakteristická tmavá pera umožňující jednoznačné odlišení.

Šaty 3.a 4.zimy již připomínají dospělé jedince se zbytky opeření mladých ptáků.

Hlas: podobný rackovi stříbřitému, ale zřetelně hlubší.

Výskyt v ČR: jednotlivě na tahu a vzácně i v zimě

Hlasy

Racek mořský

Největší racek velikosti téměř husy velké. Vyznačuje se zavalitým tělem, silným krkem a mohutným zobákem. Dospělí ptáci jsou prakticky nezaměnitelní díky černošedému pláštíku a světle masově zbarveným nohám. Podobný racek žlutonohý je zřetelně menší a má nohy jasně žluté. Špičky krajních ručních letek jsou navíc u racka mořského bílé (u racka žlutonohého černé). Mláďata v první zimě života lze nejčastěji zaměnit s podobným rackem stříbřitým či bělohlavým a rozlišení je někdy obtížné. Nejnápadnějším znakem je mohutný černý zobák se světlou špičkou. Pera na hřbetě a křídelních krovkách mají velmi široké světlé lemy, takže opeření je silně strakaté (šachovnicovitý vzor). Ocasní páska je širší a přerušovaná světlými skvrnami - není tak ve srovnání se světlým kostřecem tak kontrastní jako u racka bělohlavého. Vzor roztaženého křídla je podobný nejvíce rackovi stříbřitému - nevýrazně světlejší vnitřní ruční letky a bez výrazné druhé křídelní pásky na loketních krovkách. Spodina křídla je tmavá.

Šat 2.zimy podobný šatu 1.zimy, v opeření hřbetu a mezi krovkami se již postupně začínají objevovat charakteristická černošedá pera. Zobák u kořene světle masový.

Šaty 3.a 4.zimy již připomínají dospělé jedince se zbytky opeření mladých ptáků.

Hlas: podobný rackovi stříbřitému a žlutonohému, ale ještě hlubší a drsnější.

Výskyt v ČR: jednotlivě vzácně na tahu a v zimě

Hlasy